top of page

Motoexpedice  2015 –Draculas mission

 

Již od ledna jsme se rozhodovali, kam bychom  letos mohli jet  na motoexpedici.  Nakonec  jsme se dohodli, že pojedeme na 14 dnů do Rumunska a již vzápětí k tomu začaly směřovat přípravy. Zájem o motoexpedici  potvrdilo 7 tradičních účastníků, letos však odpadnul  Likas a Alonso - z  pracovních a  rodinných povinností . Těsně před  odjezdem  potvrdili  účast další dva bikeři, a to bratři Lněničkovi.Nastal den D 25.7.2015 - den odjezdu. Sraz byl v klubovně  na  7 hodinu. Do auta jsme ještě doplňili nějaké pití a jídlo a následně v 8 hodin odjezd směr Brno. V Brně byl  sraz s Davidem a Markem, po  malém  zpoždení  cca  v  11 hod jsme vyjeli směrem  na Bratislavu a Budapešť. Kousek od Budapeště v městečku  Solymár  se nacházel  cíl prvního  dne, a to dům tety a strýce kluků Feherových. Po přijezdu do Solymáru došlo  k srdečnému  přivítání včetně výborného pohoštění a připraveného noclehu.Druhý den ráno vyjíždíme svižným tempem směrem k rumunským hranicím, popravdě řečeno máme  smíšené pocity. Skutečně  netušíme, co nás bude v Rumunsku  čekat  i přesto, že jsme si přečetli celou řadu cestopisů a byli připraveni takřka na vše. Po malém incidentu na průjezdu hranicemi a neukázněné jízdě kamioňáků nás však  Rumunsko příjemně překvapilo. Trasu Rumunskem jsme plánovali po silnicích I třidy a jejich kvalita se jevila velice dobře, tedy až na výjimky. Ceny ubytování v penzionech se pohybují  od 5- 10 eur, v hotelu se snídaní od 15 eur.  V kempech ceny si byly ceny také podobné – cca. 5 eur. U penzionů i v kempu  byl pokaždé k dispozici gril nebo ohniště. Cena benzínu  byla o něco  vyšší  než u  nás, tankovali jsme tedy pro jistotu vždy u stanic renomovaných značek. V Rumunsku  jsou  znát  velmi velké  sociální rozdíly, jezdí zde jak nejmodernější  auta, tak i povozy s koňmi. Projíždíme dle plánu Transalpinou, z prvu mne tato cesta zklamala, střídá se zde kvalitní asfalt s úseky připomínajícími staveniště  nebo dokonce polní cestu, ale úsudek  si opravuji hned druhý den, kdy  jedeme od Obarsia Lotrului směrem  na  Novaci . Tato cesta nás okouzlila, včetně  vyhlídky  na  vrcholu vysokém 2133m.n.m. Krásná  příroda, čistý  vzduch , fantastické  zatáčky – jednoduše pohádka. Pochopitelně  jsme si naplánovali také výjezd na další vyhlášenou stezku, a  to Top Gearem oceněný  Transfaragaš.Tranfaragaš byl také úchvatný, až  na  kvalitu  asfaltu, který je zde hrubý a poměrně kluzký. Přesto nelitujeme, že jsme touto stezkou projeli. Na rovinu mne trochu zklamal hrad Bran - hrad  (filmového) hraběte Draculy. Bohužel vypadá okázale jen z exteriéru, interiér je velmi strohý. Pravý Dráculův hrad jsme bohužel již   nestihli navštívit , měl jsem menší  nehodu a pobyt jsme zkrátili o několik dní. Ještě se nám ale velmi líbila Bicazská soutěska, u níž jsme zmokli, přesto stála za vidění. Většinou  jsme se  stravovali v restauracích, ve kterých všem moc chutnalo. Nezapomněli jsme vyzkoušet i rumunské speciality - pověstný  čolan  s  fazolemi a domácí rakii. Nákupy  ostatních potravin probíhaly  v supermarketech Lidl, Tesco apod., ceny  byly obdobné  jako u nás. Mimochodem, rumunské pivo má jinou chuť, ale vypít se většinou naštěstí dá. Dále bych ještě  upozornil , že mimo hory byla snad v každé třetí vesnici policejní hlídka s radarem, rumunští řidiči vás však povětšinou včas varují, což je skvělé, i přesto jsme ale dodržovali  rychlost alespoň  v obcích. Také nás příjemně překvapila  vstřícnost Rumunů a snaha okamžitě pomoci v případě výskytu problému. Musím uznat, že  Rumunsko v nás zanechalo převelice silné zážitky. Nechceme však tuto expedici srovnávat  například s rakouskými Alpami nebo italskými Dolomity  kde jsme byli v loňském roce, všude to bylo krásné a zároveň i jiné. Přesto však musím přiznat, že bych se do Rumunska rád vrátil, ačkoli jsem  tam měl nehodu a svou dceru Kačku musel odvézt do nemocnice na rentgen, ale nakonec  vše dobře dopadlo, ruka byla pouze naražená a na motorce jsem dojel zpátky domů. Opětovně jsme  působili jako pravá  motorkářská  rodina, a proto doufám, že  si v roce 2016 zase vyrazíme na další moto dovolenou  .

 

 

Trasa 

27.7  Kostelec  n/Č lesy  -Solymár HU  520km

28.7.Solymár HU-Minis  Rom  302km

29.7 Nimic – Obarsia Lotrului 320km

30.7 Obarsia Lotrului-Novaci –Cortisoara  295 km

31.7 Cortisoara-Bran 150 km

1.8 Bran –Bicaz (kemp Christina) 249km

2.8 Bicaz –Toplita  cca 100km

3.8 Toplita –Alesd  290km

4.8 Alesd Rom-Tiszakecke Hun  240 km 

5.8 Tiszakecke Hun- Drnholec CZ 445km

6.8 Drnholec-Kostelec  n/Č lesy  235km

Celkem 3146 km

 

Účastníci  motoexpedice  2015

Marek Lomič –Mára +Kačka  Lomičová  Honda NC700X

Radek  Lomič  -Piškot   Aprilia  Pegaso 650 Strada

Petr Tůma –Frudla  BMW  F 800 GS

Pavel Vojta  -Vojtis  BMW G 650 GS

Vladimír Novák - Norbis  BMW R 1200 GS

Pavel  Fehér  -Pavka   Aprilia  Pegaso  650

Miroslav  Fehér  -Miras Suzuki SV650 N

David Lněnička +Eliška Lněničková  Honda XL  700 Transalp

Marek  Lněnička +Filip Lněnička  KTM  640 LCR Supermoto

Martin Fehér +Ladislav Fehér  Safety Car Mercedes Benz  Vito

 

 

 

 

 

 

bottom of page